Kámen rámu dveří kostela Metekhi se za osm set let leskne od polibků věřících. Kostel, tyčící se na skalnatém břehu řeky uprostřed Tbilisi, nechal postavit ve 5. století král Vakhtang Gorgasali, zakladatel města, jako kapli své paláce. Po mongolském zničení nechal II. Demetrius v letech 1278–1284 kostel obnovit podle původního plánu a stylu, což už tehdy bylo považováno za archaické – jeden z prvních příkladů historizace. Další zničení mělo nastat v roce 1937, kdy Berija plánoval zbourat tuto ikonickou budovu při likvidaci starého Tbilisi. Městská inteligence založila spolek vedený malířem Dimitrim Ševardnadzem, aby kostel zachránila. Berija údajně nabídnul Ševardnadzemu, že pokud přestane s odporem, stane se ředitelem tbiliského muzea. Malíř odmítl a ještě téhož roku zemřel ve vězení. Kostel se přesto zachoval. Byl přeměněn na divadlo a nakonec, po hladovém stávce gruzínských intelektuálů, v roce 1988 vrácen Gruzínské pravoslavné církvi.
Sobota je v Metekhi svatební den. V kostelní zahradě čeká několik párů se svými rodinami na svou chvíli, před branou doufají žebráci, Romové a svatební fotografové, že vydělají nějaké peníze. V jediné malé místnosti kostela probíhá několik obřadů současně, zatímco věřící se modlí u ikonostasu, zapalují svíčky před ikonami, stojí ve frontě pro požehnání, nebo se stahují do kouta, aby vyznávali hříchy či konzultovali své záležitosti.
Add comment